Ač žádný vzor nebude vyhovovat všem, aspoň jako laik (student 1.ročníku VŠ, píšu tedy dost často) se domnívám, že comenia script, jakožto písmo nespojité, irčitě není to, čím by se mělo začínat při výuce psaní.
Osobně mám zkušenosti z angličany (typicky 25-35let, učitelé). Dost jich píše nenavazovaně, opravdu jako když tiskne. Zajisté čitelně, ale hodně pomalu, a mám dojem, že se soustředí na každé písmeno; nevybavuji si, že by někdy při psaní třeba vedli rozhovor. Vždy počkat, až dopíší. Také jsem měl pocit, obzvlášť při psaní propiskou, značné křečovitosti - při neustálém zvedání a začínání nové linky a mnoha protipohybech se ani není čemu divit.
Chvíli jsem si i já zkoušel napodobovat vzor comenia. Jsem laik, který rozsáhlé psychoanalýzy na základě písma bere spíš s rezervou, ale musím říct, že skutečně pozoruji značnou roztroušenost, která ovlivňuje/zpomaluje? i mé přemýšlení u psaní. Při psaní comenia se pozastavuji nad každým písmenem, mám problém myslet 'dopředu'. Určitě svou roli hraje minimální trénink, ale při normálním psaní se na text nijak moc nemusím soustředit. Vymyslím větu - pár slov, která si snadno zapamatuji, zřejmě mi pomůže i představa významu. Kouknu se, kde na papíře udělám počáteční tah a zbytek dopíšu prakticky poslepu. Mezitím už si můžu promýšlet další dvě. Když toto zkusím s comenia, musím si slova/významy do určité míry vědomě převádět na jednotlivé znaky. To kazí představy, trhá nápady, zapomínám, co už jsem vymyslel, občas se dokonce stává, že zapomenu druhou polovinu věty zatímco píšu první. Každopádně nejsem schopný při psaní plynule vymýšlet jak dál, musím se zastavovat, zmiňovaný hovor při psaní je nemyslitelný (je to prakticky stejné jako psaní na klávesnici - i přes slušnou zběhlost bych své myšlenkové pochody popsal úplně stejně, PC má ale alespoň tu výhodu, že lze text snadno upravovat, a člověk může část 'přemýšlení ' udělat až na klávesnici. Na papíře je to o to horší).
Psaní poslepu (bez prakticky nepřetržitého vizuálního kontaktu s papírem) je teprv za trest. Nejen, že je obtížnější udržet znaky na řádku, nebo aspoň na jedné křivce. Písmena uskakují i do stran a stírají se mezery mezi slovy, což zásadně zhoršuje čitelnost. Celkově mám pocit, že mě pouhé psaní naplno mentálně vytěžuje. Ač by trénink asi mnohé zlepšil, dokážu si představit, že budou mít děti později např. větší problémy s poznámkami z mluveného výkladu (což je podle mě záležitost ještě významnější než úhlednost/čitelnost rukopisu). O svých dojmech z možnosti zrychlování písma se široce rozepisovat nebudu, v psacím má přecijen mnohem lepší cvik, ale mám dojem, že zatímco u psacího může člověk na úkor čitelnosti velmi výrazně zrychlit (pokud se jedná třeba o osobní poznámky, stačí mi prakticky vlnovka a pár charakteristických kliček), u scriptu mám dojem, že tahle svoboda chybí (byť to je možná při všech argumentech ohledně čitelnosti záměr, beru to jako omezení).
Obdobné problémy mám i při 'dekódování' důsledně nespojitého písma. Když někdo škrábe psacím, stále jsou jednoznačně určeny začátky a konce slov, člověk si leccos domyslí, aniž by hůře čitelnému místu musel věnovat pozornost. Spojité písmo je tak podle mně, až do přesažení určité meze, celkem přehledné a plynule čitelné. Oproti tomu u scriptu mě zarazí pomalu každé hůře čitelné písmeno. Hlavně si ale lidé často velmi vynalézavě uzpůsobí vzdálenosti mezi znaky, a, ač jsou jednotlivá písmenka krásně vykreslená, se text stává přinejmenším nepřehledným. Je take škoda, ž enení k sehnání rozsáhlejší blok textu psaný comenia. Připadá mi, že, tím že písmo postrádá kličky a vše se odehrává ‘uprostřed’, kde jsou si tvary hodně podobné, všechny stejně zaoblené, bude obtížnější orientovat se v textu – hlavně při letmém pročítání, kdy člověku nápadné kličky a ostřejší tahy padnou do oka nejsnáze. To už jsou ale opravdu domněnky.
Co se týče zjednodušování - jednoduchost je pojem značně subjektivní, a proto si myslím, že současný postup, kdy dítě ve škole dostane použitelný základ, který si poté přizpůsobí není špatný. Udělá-li za děti/dospívající toto zjednodušení paušálně byť celá komise odborníků, tak si nemyslím, že na tom bude většina lépe. Ukáže-li se, že specifické skupině dětí vyhovuje něco jiného, pak rovněž nevidím důvod pro paušální změnu.
Nejvíce mě ale na celé věci překvapuje její postup, alespoň jak byl (nebo spíš nebyl) předložen veřejnosti. Objeví se studentka, která vypracuje práci na téma; dále, bez širšího povědomí, pokračuje v projektu, někdo na ministersvu něco schválí, a najednou se mluví o experimentálním zavádění do škol. Tímto rozhodně nechci (a ani nejsem v pozici abych) srážel autorku/-y projektu, ale myslím, že, především k vlastní škodě, se příliš nezabývali prezentaci projektu přinejmenším laické veřejnosti, a nikdo jiný to za ně neudělal. Nelze očekávat, že sebelepší projekt bez uveřejněné oponentury bude považován za seriózní, a obzvlášť v oblasti vzdělávání nutně musí vzbudit poměrně ostré reakce. Čím dříve budou toto napraveno, tím lépe (prezentací projektu opravdu nemyslím nadšené zprávy komerčních televizí, kterým se věnuje tento komentář
http://martisek.blog.idnes.cz/c/134783/ ... enyri.html).
A když už, tak už - na můj vkus se písmeno v až moc podobá řeckému písmenu 'ný'. Většinu populace to zřejmě zajímat nebude, ale i tak si myslím, že to nepříjemnost celkem zbytečná. Písmo by se přecijen mělo snažit, aby byl každý znak nezaměnitelný.
Snad nemusím znovu opakovat, že toto je můj názor, možná do určité míry zjednodušující, a zcela jistě zaměřený na vnímaná negativa projektu/písma. Samozřejmě nikomu neberu právo se mnou nesouhlasit.